| O SEZÓNĚ |
Liga má nového krále. Po devíti letech bez přestávky přepouští Kometa ligový trůn Dukle Jihlava.
 |
 |
| Sezónu začal na střídačce trenér Slavomír Bartoň. Na snímku je se synem Milanem, hráčem Ingstavu |
Celá tato sezóna je v Kometě poznamenaná trendem v té době naprosto nevídaným - změnami na trenérském postu. Kometa začíná ročník pod taktovkou Slavomíra Bartoně. Vztahy s hráči jsou ale neúnosné a tak je brzy vystřídán dvojicí hráčů Jaroslav Jiřík a František Vaněk. To bylo v říjnu. Od začátku listopadu je jako trenér veden pouze Vaněk, v prosinci je nahrazen Josefem Stockem, ale s ním si (opět) nerozumí hráči. Sezónu tak dokončí František Mašláň jmenovaný v lednu. Bohužel není to poslední ročník, kdy trenérský post dozná tolik změn. Kometa nezačala sezónu špatně. Na Spartě prohrála 2:3, poráží Slovan 5:4. Ale pak prohrou v Pardubicích (1:5) doma se Spartou (3:4) příjde série nepovedených utkání a po 29.kole jedenáctibodová ztráta na vedoucí Duklu. Pak sice hráči zaberou a náskok Dukly stahují a rozhoduje se tři kola před koncem vzájemným utkáním. Remíza 2:2 znamená celkové třetí místo se sedmibodovou ztrátou na Duklu a čtyřbodové manko na druhou Spartu.
 |
| Jaroslav Jiřík, Jan Hrbatý a Vladimír Nadrchal v zápase Dukla Jihlava - ZKL Brno 3:7 |
Trenéři se měnili nejen v Kometě. Odchodem Vladimíra Bouzka do Füssenu se uvolnilo místo i u reprezentace. K Vladimíru Kostkovi přibyl lodivod jihlavské Dukly Jaroslav Pitner. Její program je ale stejně dobrý jako dřív. Připomeňme stý zápas Josefa Černého v národním mužstvu a vítězství 7:6 nad Sbornou v Lužnikách, kde naše reprezentace nikdy nevyhrála. 1.1.1967 začíná "Turnaj století", jak se jmenoval turnaj v kanadském Winnipegu. Zde nás porazí pouze Kanada 3:5. ale porážíme jak SSSR (5:2) tak i USA (8:2). V únoru v Prazeporážíme Švédy nečekaně hladce 8:2 a 7:1. A najednou je forma pryč.
Ve Vídni začínáme s Němci. SRN porážíme 6:2, NDR 6:0 a USA 8:3. Pak ale přicházejí Finové vedení Augustinem Bubníkem. Výsledek? Šokující. PO první třetině prohráváme 0:3, do konce utkání snižuje pouze Olonka, soupeř btrnaku nepřidá. Překvapení je na světě. Poznamená nás až běda pomyslet. S Kanadou remizujeme 1:1 po vlastní chybě, se Švédy vedeme 4:2 po první třetině, ale pak jsme rádi za remítu 5:5, když vyrovnávací branku dává Golonka. Porážka od Sborné 24 na závěr znamená poprvé v 60.letech místo bez medaile - jsme čtvrtí. Bitvu nám nepříjemně okoření obránce Ragulin, který v závěru vyvolá rvačku s Jaroslavem Holíkem. Při sovětské hymně zní halou pískozt, naši odcházejí do kabiny bez podání ruky soupeři.
Sezóna 1966-1967 byla v historii Komety opravdu zvláštní. Snad nikdy nebylo na střídačce tolik trenérů, snad nikdy nebyl kolem mužstva takový humbuk. Při tom nejbouřlivějším poskytli novinám rozhovory i tři reprezentanti. Rozhovory si můžete přečíst níže. Co se vlastně odehrálo v únoru 1967? Nic zvláštního. Akorát hráči odmítli hrát pod trenérem Josefem Štockem a podmínili jeho rezignací nástup do dalších zápasů. Celá aféra v podstatě vyšuměla ihned se zahájením nového ročníku. O pohnutkách, proč se hráči postavili proti trenérovi, hovoří Josef Černý, Vladimír Nadrchal a Jaroslav Jiřík.
 |
| Josef Černý |
Jaká může být morálka v mužstvu, které odmítá trenéra?
Josef Černý: Mám strach, že všechno, co tady řekneme, se může obrátit proti nám. Chtěl bych poopravit vaši otázku: trenéra neodmítáme, ale nesouhlasíme s Josefem Štockem. Množí se už takové hlasy, že nechci bojovat za závod. Ale s Jiříkem jsme hráli půl tuctu utkání levá křídla vždy ve dvou útocích. Kdybych nechtěl hrát, nebudu zaskakovat…
Jaroslav Jiřík: Nám se jedná o osobnost trenéra! Mužstvo si přece nemůže diktovat, co chce a koho chce! V profesionálním klubu by nás stihly sankce.
Vladimír Nadrchal: Trenér se určuje v souladu s mužstvem. V profesionálním klubu by sám výbor řešil otázku trenéra a špatného propustil.
 |
| Jaroslav Jiřík |
Je snad řešením, když ZKL koučoval v zápasech vždy jen zraněný hráč?
Vladimír Nadrchal: Nikdo to nechtěl dělat po odchodu Bartoně, protože všichni dobří trenéři mají smlouvy. Myslím si však, když Bartoně sesadili (vedení klubu), měli mít po ruce nějaké řešení.
Josef Černý: Slyšel jsem, že přicházelo v úvahu pět uchazečů.
Jaroslav Jiřík: Jednalo se o Marka, Dr.Strnada, Zamastila s Štocka. Žádný, s výjimkou Štocka, na tuto funkci nereflektoval, protože to bylo přechodné období.
Trenér Štock se zmínil v tisku o pozdní docházce a předčasném ukončování i malé intenzitě tréninku.
Vladimír Nadrchal: Jednou se stalo, že už někteří hráči byli v šatně a trenér ještě chtěl, abychom absolvovali rovinku. Snad šlo o 18 minut.
Josef Černý: Nevím, co ho k tomu tvrzení vedlo, ale řeknu vám toto: po návratu z Kanady přišel za námi reprezentanty s tím, že nám dá do těla. A dal! Nikdo z nás nemukl. Co chcete za lepší argument?
 |
| Vladimír Nadrchal |
V čem vznikl rozpor mezi trenérem a vámi, hráči?
Jaroslav Jiřík: Po zápasech nás kritizoval v tisku způsobem, který mohl narušit soulad kolektivu.
Vladimír Nadrchal: Mám po ruce příklad: v Jihlavě musel nastoupit - bylo to 26.kolo - ve svém druhém letošním ligovém utkání brankář Přecechtěl. Nese vinu na jedné brance, ale čtyřem dalším zabránil. Přitom chytal s výronem v ruce. Štock ho velmi kritizoval. Myslím, že to od něho bylo surové.
Co je podle vás z této situace nejhorší?
Vladimír Nadrchal: Je to román na pokračování. Jsme stále středem pozornosti.
Josef Černý: Štock mě svým jednáním překvapil. Jsem jedním z těch, kteří s ním spolupracovali a z kanadského zájezdu mu přinesl poznatky z tréninku profesionálů. Dobře jsem s ním vycházel. Jeho výroky proto nechápu.
Tak to byly reakce hráčů. Popis situace trenéra Josef Štocka se mi bohužel nepodařilo vyhledat, k dispozici je jen jeho reakce na události ohledně cesty do Košic.
 |
| Josef Štock |
Za jakých okolností jsem přijal funkci trenéra ZKL, je asi všeobecně známo. Bylo to po odchodu Bartoně, který měl neshody s výborem. Věděl jsem, že nejde o funkci dvakrát lákavou. Byl jsem však členy výboru ZKL a dalšími funkcionáři doslova přemluven. Pak se začalo šuškat a veřejně mluvit, že mám dělat hráčům figurku. Žádal jsem proto na schůzi výboru jednotlivé členy o vyjasnění této otázky. Bylo mi otevřeně řečeno, že jsem právoplatným trenérem. Přesto jsem věděl, že nebudu mít v Kometě lehký chlebíček Zvlášť když budu požadovat větší kázeň od všech hráčů a nesmířím se s rolí figurky, jak si někteří hráči přáli.
Ani ve snu mě však nenapadlo, že se rozejdu s mužstvem tak, jak se to stalo v pátek před odjezdem do Košic. Po utkání s Litvínovem bylo hodně řečí, proč se prohrálo…..Nevím, jak tomu mám rozumět, já trenéra v Kometě nechtěl dělat o své vůli, byl jsem doslova uprošen. Kepák pak po poslední hráčské schůzce poznamenal, že Kometa trenéra nepotřebuje, že jim stačí figurka. To byla silná slova, členové výboru mě proto žádali, abych do konce ligy zachoval na střídačce pasivitu a nechal dělat hráče, co sami chtějí. Nesouhlasil jsem. Bylo to pod důstojnost chlapa. Když však na mne stále naléhali, byl jsem ochoten pro klid v mužstvu učinit i toto….
Ve stručnosti jenom připomínám události sezóny 1966-1967 tak, jak je shrnul týdeník Kopaná - hokej.
Takže jako již častokrát, i tato situace byla řečena stranickým aparátem ukrytým pod Československým svazem tělovýchovy a sportu. Došlo by k takovým událostem v současnosti?
K revoltě hráčů určitě. K odvolání trenéra taky. Ale zároveň k takovým sankcím a takovým postihům, že podobné jednání by hráče a funkcionáře už nenapadly.