Představujeme osobnosti Komety: Vladimír Dzurilla

25.01.2010 | Zbyněk Matýsek (MAZB)

Vladimír Dzurilla patřil k nejlepším světovým brankářům, kteří kdy hájili hokejovou branku.

02.08.1942 v Bratislavě - 07.07.1995 v Landshutu

Hráčská karta Vladimíra Dzurilly

Vladimír Dzurilla začínal svoji kariéru v Kovosmaltu Bratislava, odkud v roce 1957 přestoupil do Slovanu Bratislava. V roce 1961 se dočkal premiéry v nejvyšší soutěži, ke které mu pomohla tak trochu náhoda. Slovanu se zranil tehdejší brankář číslo jedna Ján Jendek a trenér Laco Horský byl nucen postavit do branky ne příliš jistého Karola Jendeka, Jánova mladšího bratra. Rozhodnutí ne zcela šťastné, neboť hlavně díky výkonu brankáře Slovan svoje utkání prohrál. Slovan nedisponoval dalším brankářem a trenér Horský neviděl jinou možnost než nechat Karola Jendeka chytat dále, ale na přímluvu Jozefa Golonky dal v dalším utkání šanci devatenáctiletému juniorovi Dzurillovi. Přes rozpačitý začátek zápasu získával Dzurilla stále více jistoty a nakonec i díky jeho výkonu Slovan uspěl. Je samozřejmostí, že Dzurilla se do juniorky nevrátil, do uzdravení Jána Jendeka se stal týmovou jedničkou, po Jendekově návratu pak vytvořili spolehlivou brankářskou dvojici.

V dalších letech vytvořil Vlado Dzurilla s Jánem Jendekem spolehlivý brankářský tandem a postupně se stal brankářem číslo jedna. Mladého brankáře si brzy všimli i reprezentační trenéři a mladého brankáře brzy čekal křest v národním mužstvu. Kromě let 1967 a 1971 nechyběl v letech 1963-1972 na žádném mistrovství světa, Československo reprezentoval rovněž na třech olympijských hrách (1964, 1968 as 1972). Většinou byl jeho reprezentačním parťákem Vladimír Nadrchal, později Miroslav Lacký a Jiří Holeček.

V roce 1972 přibyla Dzurillovi do Slovanu zdatná konkurence v podobě Marcela Sakače, kterému začali trenéři Slovanu dávat přednost před Dzurillou. Slovan, který tak disponoval dvěma skvělými brankáři se ale začal propadávat dolů. Napjatá situace vyvrcholila v roce 1973 a Vlado Dzurilla se musel ze Slovanu poroučet. Dlouhou dobu vypadalo, že zamíří do Košic, kde po odchodu Holečka hledali do branky zkušeného brankáře, ale nerozhodnost funkcionářů a start forma Pavola Svitany tento přestup zamítly.

Jednoho podzimního odpoledne zazvonil u Dzurillů telefon a v něm se ozval předseda ZKL Brno Kašparovský s nabídkou na angažmá. Domluva byla rychlá, Dzurilla si kladl jedinou podmínku – souhlas tehdejší brankářské jedničky Nadrchala. Ten ovšem po telefonu Dzurillu ujistil, že v tom není žádný problém a že se na obnovenou reprezentační spolupráci, tentokráte na klubové úrovni, těší. Novým působištěm se tedy pro Dzurillu stala Kometa.

Hned první rok v Brně dovedl Dzurilla svůj tým na 4.místo. V dalším roce skončil s činností Nadrchal a Dzurillovi kryli záda Petr Ševela, Radomír Daněk, Dušan Talášek a Karel Lang. V roce 1975-76 se historie opakovala - Kometa skončila opět čtvrtá a velkou zásluhu měl nový brněnský král Vladuško Dzurilla. To už si ve Slovan pomalu, ale jistě, rvala hokejová generalita vlasy. Odepsaný Dzurilla ve vzájemných měřeních svého kdysi konkurenta Sakače dokonale zastínil. Jeho obrození neušlo zrakům trenérům reprezentace a v roce 1976 se Dzurilla objevil po čtyřech letech na mistrovství světa. Tým získal zlatou medaili (pro Dzurillu druhé světové zlato) a na podzim ho čekala další akce – Canada Cup. Oficiální mezinárodní turnaj, ve kterém nastoupili nejlepší hráči NHL proti nejlepším výběrům světa. Výkon Vlada Dzurilly, který se stal tak trochu nečekaně týmovou jedničkou, předčil veškerá očekávání, jeho tvář doslova a do písmene uhranula Kanadu. V základní skupině vychytal v utkání proti Kanadě nulu a i v závěrečném utkání, které Československo prohrálo 5:6 v prodloužení, z něj byli hráči Kanady zoufalí. Fotografie, kdy po tomto zápase stojí v objetí s brankářem soupeře Kenem Drydenem s vyměněnými dresy je doslova legendární.Reprezentační kariéru zakončil Dzurilla dalším titulem mistra světa , v roce 1977 co by jednička dobyl Vídeň.

V Kometě vydržel ještě jednu sezónu, celkem zde nastoupil během pěti sezón ke 192 zápasům, 2x dotáhl Kometu ke 4.místu, svoje zkušenosti předával mladému Karlovi Langovi, který získal naprosto skvělého učitele při svém startu ve velkém hokeji. Na konci sezóny 1977-1978 se rozloučil s Kometou, společně s ním odešly i další legendy Komety a spoluhráči z reprezentace: Josef Černý a Oldřich Machač.

Vlado Dzurilla na Canada Cupu 1976

Vlado Dzurilla zamířil do Augsburghu, po sezóně zamířil do SC Riesserse a s ním se konečně dočkal mistrovského titulu v roce 1981. V roce 1982 definitivně uzavřel svoji aktivní kariéru.

Po návratu do vlasti se stal trenérem Slovanu Bratislava (jedním z jeho svěřenců byl spoluhráč z Komety Petr Ševela), od 1.listopadu 1985 se stal trenérem Komety. Společně s Lubomírem Hrstkou měli jediný cíl a to zachránit Kometu před pádem z 1.ligy. Jejich mise byla úspěšná, ale v dalším roce již nepokračovala. Vlado Dzurilla se přesunul do Německa, kde trénoval hlavně brankáře. Dne 7.července 1995 na brankářském tréninku v Ladshutu náhle zemřel. Příčinou smrti byla mozková mrtvice.

Trenérská karta Vladimíra Dzurilla

Vladimír Dzurilla patří k legendám československého hokeje. Jeho brankářský styl byl na svou dobu revoluční. Do poslední chvíle stál, měl perfektní stabilitu, a hlavně dokázal skvěle rozehrávat puky k mantinelům, což do té doby bylo nevídané. Vlado Dzurilla byl mohutné postavy a svým klidem velmi dobře působil na své spoluhráče. Jeho předčasná smrt je velká tragedie pro celý hokejový svět.