Hokejová RH by nevznikla, kdyby 19.1.1947 nebyl v Brně otevřen třetí zimní stadion v ČSR. Na svou dobu byl mimořádný – disponoval největší lední plochou ve střední Evropě (díky dvěma kluzištím. Brno se také snažilo dotáhnout Prahu, která v té době kralovala hokeji, bylo zde přehršel vynikajících hráčů. A v pražských týmech pro ně pomalu nebylo místo. Díky velkému úsilí funkcionářů přišli do Brna Hurych, Bertl, Fišer, Kysela, Čermák, Biedermann, Prchal, Žák, Žurek, K.Modrý, dále z nejsilnějších moravských celků Bouzek, Polák, Vidlák, Krul, Ošmera, Bábek, Kubes, Marek, později přišli z Prahy ještě Štemprok a Pergl. Z nejbližšího okolí pak přišli do Brna Bartoň a Anton. Všichni tito se rozprchli do dvou brněnských celků, Židenic a Králova Pole. Konfrontace se zahraničními celky nebo v rámci turnajů obstarával výběr z těchto celků pod hlavičkou tým Brno. Tento výběr byl vlastně předobrazem Rudé hvězdy. Jak a kdy vlastně vznikla hokejová Rudá hvězda Brno? Předem uvádíme, že zatím není k dispozici a asi nebude žádná zakládající listina, znění rozkazu nebo přesné datum administrativního vzniku Rudé hvězdy Brno. Širší souvislosti, dále uváděné v této studii snad vše vynahradí a zejména mladším příznivcům Komety a vůbec tělovýchovy a sportu přiblíží padesátá léta, tolikrát i při jiných příležitostech připomínaná. Vybrané články z dobového tisku ponechejme bez komentářů čí poznámek.
Po vzoru Sovětského svazu zasahuje centralizace a sjednocování všechny složky života v poválečném Československu. Samozřejmě již v meziválečném, předválečném období a dokonce v dobách c. a k. mocnářství existovaly sportovní a tělovýchovné spolky. Nejrozšířenějšími byli pravděpodobně tělocvičné organizace Sokol (za rok založení je uváděn 1862) a Orel (1909). Ovšem jednalo se veskrze o organizace dobrovolné, kde nebylo členství nikým diktováno či nařizováno. Po druhé světové válce však nastala jiná doba.
Úmysl sjednocování tělesné výchovy a sportu začínal již koncem čtyřicátých let. Velký zásah následoval v červenci 1951, kdy byly sokolské jednoty zákonem zrušeny. A pak přišly další reorganizace. V armádě proběhla v roce 1952. Z dřívějšího ATK Praha (Armádní tělocvičný klub) vzniklo třeba v hokeji mužstvo ÚDA Praha (Ústřední dům armády). V nejvyšší soutěži hrála ještě mužstva Křídla vlasti Olomouc a Tankista Praha. Vojenští sportovci v jiných místech pak působili pod názvem PDA (Posádkový dům armády). Už z těchto armádních názvů a dalších dále uváděných je zřejmé, že se naše tělovýchova a sport řídila podle sovětských vzorů .
 |
| Rozkaz ministra národní bezpečnosti |
Nejprve existovaly Závodní sokolské jednotky (ZSJ), které tak nějak plynule navazovaly, nebo spíš pohlcovaly, jednotlivé sokolské obce. Dne 11. 12. 1951 z rozkazu ministra národní bezpečnosti Ladislava Kopřivy vznikají sportovní jednotky Sokol Rudá hvězda. V československé společnosti silně zakořeněná myšlenka tělovýchovy pod značkou Sokola je využívána (a zneužívána) i při bolševizaci Československa. Jednalo se o tělovýchovnou organizaci ustavenou ve Sboru národní bezpečnosti.
A postupná centralizace sportu a vznik sportovních organizací pod ozbrojenými složkami pokračuje. Dvanáctého prosince 1952 je zřízen Státní výboru pro tělesnou výchovu a sport (dále SVTVS).Jedná se o předchůdce Československého svazu tělesné výchovy a sportu (ČSTV vznikl 3. 3. – 4. 3. 1957).
Rozsáhlá reorganizace pokračují v roce 1953. V únoru se začalo s ustavováním krajských DSO. "Dobrovolné sportovní organizace" se vytvářely podle jednotlivých sektorů národního hospodářství nebo státních správních orgánů.
Tak např. DSO Slavoj "... jejímž úkolem je pečovat o tělovýchovu zaměstnanců z potravinářského průmyslu, místního hospodářství, státního obchodu, výkupního aparátu a spotřebních družstev". Při závodech lehkého průmyslu, obuvnického průmyslu , textilních, chemických sklářských podniků vznikla DSO Jiskra, DSO Spartak byla určena pro strojírenství a těžký průmysl, DSO Lokomotiva pro železniční dopravu, DSO Baník pro hornictví a hutnictví, DSO Tatran pro dřevařský průmysl, DSO Slavia pro školství, DSO Slovan pro orgány státní správy, DSO Dynamo pro elektroenergetiku. Zemědělským - vesnickým sportovcům zůstala DSO Sokol.
A teď už dejme slovu dobovému tisku (Československý sport 15.2.1953) - vzniká DSO Rudá hvězda. "Svědomitá příprava závodníků Rudé hvězdy"
"Příslušníci ministerstva národní bezpečnosti jsou organisováni ve sportovní organisaci Rudá hvězda a po skončení přípravných a organisačních prací rozvinuli již svou aktivní sportovní činnost. Nejlepší sportovci z bezpečnostních sborů jsou soustředěni v Ústředním domě Rudé hvězdy v Praze, s výjimkou fotbalistů a hokejistů, kteří mají své sídlo v Bratislavě, kde hrají na vlastním stadiu a na zimním stadiu.
Při své práci se opírají o cenné zkušenosti sovětské fyskultury a sovětských bezpečnostních orgánů a jejich hlavním úkolem je připravit příslušníky národní bezpečnosti na případnou obranu našeho státu, na boj s nepřátelskými živly. Proto zvyšují neustále brannou zdatnost, sportovní výkonnost a politickou vyspělost.
Podle organisačního rozdělení bude mít Rudá hvězda sekci lehkoatletickou, rohovnickou, sekci těžké atletiky, fotbalovou, lyžařskou, hokejovou, plaveckou, volejbalovou, motoristickou, sportovní střelby a stolního tenisu, v budoucnu ještě sekci házené, cyklistiky, košíkové, šermu, sportovní gymnastiky a šachu.
......hokejisté vyhráli přebor Bratislavského kraje a vedli si zdatně při zájezdu do Čech....fotbalisté, kteří mají již po celý měsíc soustředěno 40 hráčů v systematické přípravě, strávili týden v Krkonoších a Jeseníkách....".
V sezóně 1952-1953 hrála ČH Bratislava v krajském přeboru. Jejími hráči byli například Čeněk Liška, Zdeněk Chocholatý st., Bohumil Prošek či Miroslav Rys. Z dobového deníku Pravda se pak dozvídáme, že 21. 1. 1953 měli sehrát hokejisté ČH Bratislava na bratislavském zimním stadionu přátelské střetnutí se Spartakem Brno Zbrojovka, utkání má začínat ve 20 hodin.
5. 2. 1953 končí krajský přebor bratislavského kraje a finále krajského přeboru se odehraje 16. 2 -21. 2. 1953. Mezi tím si 2. 2. stihla zahrát ČH Bratislava přátelsky se Spartakem Plzeň (domácí Plzeň vítězí 11:5). Na žádost Popradu je finále přeloženo na 20. 2. -. 22. 2. 1953. ČH Bratislava si v tomto turnaji zajistila postup do 2. ligy pro sezónu 1953-1954.
Ale nakonec se vše odehraje poněkud jinak.